Nejsou boty jako boty

Naši dávní i ještě relativně nedávní předkové chodili všude naboso. Boty nejprve neznali a později znali, ale třeba si je nemohli dovolit, a tak prostě chodili tam úplně dole bez. A byli s tím smířeni. Ale dnes už tomu tak dávno není. Dnešní lidé sice někdy také chodí bosí, ale činí tak jenom doma, kde je i chůze naboso pohodlná, nebo na místech, kde se takto chodí z nějakého jiného důvodu, třeba ze zvyku nebo kvůli hygienickým podmínkám. A když jdeme někam jinam, automaticky se obouváme.

A jaké boty si bereme, když hodláme někam jít? Jak všichni víme, různé. Protože si žádá každá konkrétní situace něco specifického. A nejde jenom o to, že si mají brát muži pánské a ženy dámské boty, sic by vypadali ‚divně‘, kdyby tomu bylo naopak. Je třeba přihlížet i k tomu, jaké mají které boty vlastnosti. Protože tu sehrává roli i ochrana, kterou nám takové boty poskytují, i pohodlí, i další aspekty.
Když se tak lidé chystají například do přírody, sázejí na trekové boty. Tedy sázejí na ně za předpokladu, že je znají a že mají aspoň špetku zdravého rozumu. Protože se do ne zrovna ideálního terénu hodí právě tento typ obuvi nejlépe.

Jistě, kdekdo by si mohl říci, že je jedno, co si člověk někam do terénu vezme, protože nás tam nikdo z módní branže nehodnotí a nikdo nás tedy ani nepomluví, že nám to neslušelo, ale kdo už někdy někam šel v nepohodlných botách, ten mi dozajista potvrdí, že je lepší vsadit na pohodlnou a kvalitní obuv, která nám někde v přírodě prokáže neocenitelné služby. A takové jsou právě ony výše zmíněné boty. Ty nás nezradí bez ohledu na počasí a terén, v těch se chodí pohodlně a člověk si díky nim užije cestu kudykoliv, po jakémkoliv povrchu.
A vzhledem k tomu, že máme tu možnost, je pochopitelně rozumné si ji neodpírat. A nespokojovat se s něčím podřadným, co nám v terénu prokáže medvědí službu.